Jíst, meditovat, milovat: Kniha, která mění životy lidí

Kniha Jíst, meditovat, milovat byla přeložena do více než třiceti jazyků, prodalo se přes dva miliony výtisků a dlouho dobu se se držela na vrcholu New York Times. Čím je tato kniha tak výjimečná a proč tolik žen konají pouť podle Elizabeth Gilbert?

O čem kniha je? 

Anotace z knihy: Ve věku třiceti let má Elizabeth Gilbertová vše, co se od moderní, vzdělané a ambiciozní Američanky očekává: manžela, dům na venkově a úspěšnou profesionální dráhu. Jenže místo aby se cítila šťastná a naplněná, ji pohlcují panika, zoufalství a zmatek. Prošla rozvodem, tíživou depresí, dalším neúspěšným milostným vztahem a podle svého vlastního názoru zklamala veškerá očekávání.

Aby se z toho všeho vzpamatovala, odhodlá se k radikálnímu kroku. Dopřeje si čas a prostor, aby zjistila, kde ve skutečnosti je a co opravdu chce. Opustí zaměstnání a úplně sama se vydá na roční pouť kolem světa.

V Itálii studuje umění rozkoše, učí se italsky, flirtuje, nezřízeně hoduje a přibere deset nejšťastnějších kilogramů svého života.

V indickém ašrámu se pokouší přiblížit k Bohu a absolvuje čtyřměsíční duchovní cestu do vlastního nitra, na níž nechybí ani tak zdánlivé protiklady jako je vztek, transcendentální meditace, černý humor, mantry a vize.

V Indonésii pak hledá svůj konečný cíl: rovnováhu, schopnost vybalancovat svůj život mezi světským potěšením a pravou zbožností. Na Bali se stane žačkou svérázného starého šamana a úplně nečekaně najde to, co už nikdy nedoufala najít.

20170217-DSC_0973-2

Proč si knihu přečíst? 

Zajímavě napsaná kniha, která vás pohltí natolik, že budete chtít někam vyrazit. Země jsou krásně popsány, lidé detailně vykresleny a příběh snad ukradený z pohádky.  Příjemné a místy velmi humorné čtení, jenž je doprovázeno i historickými vsuvkami a hlubokými myšlenkami. Přemýšleli jste, co znamená spřízněná duše a nebo proč se učit jazyk, kterým se mluvím jen v jednom státě?

Cílem spřízněné duše je, aby vámi otřásla, trochu potrhala vaše ego, ukázala vám vaše překážky a závislosti, zlomila vaše otevřené srdce, aby se do vašeho života mohlo dostat nové světlo, abyste mohli být natolik zoufalí a mimo kontrolu, že vám nezbude, než změnit svůj život. V tu chvíli vám život představil svého duchovního mistra. (ukázka z knihy)

20170214-dsc_0565

Pro koho kniha není?

Dle mého názoru záleží jen na úhlu pohledu čtenáře a jaký postoj ke knize zaujme. Zatímco já čtu o silné ženě, která šla proti očekávání lidí a během roku se rozvedla, zahodila svá antidepresiva, opustila svůj domov a šla si zatím, co chtěla a co si přála (učit se italsky, procestovat Itálii, Indii a Bali), tak někdo zas může vidět Liz jako hysterickou ženu, která je znuděná životem.

Moje osobní stránka z knihy aneb moje zamyšlení…

Liz, hlavní hrdinka, má vše po čem toužila a chtěla. Krásný dům na venkově, dobrou kariéru, milujícího manžela a mnoho přátel. Její život se jí přestává líbit, ptá se sama sebe, jestli se chce žít takový život a po několika večerech, kdy leží v koupelně na zemi se rozhodne pro rozvod. Po soudních tahanicích se cítí na dně, bere antidepresiva a její poslední nadějí je její roční cesta – Itálie, Indie a Indonésie.

Jak bych se zachovala asi já? Opustila bych manžela, vyhledala odbornou pomoc a nebo žila s nadějí, že díte vše vyřeší? Co se mi líbí na tomto příběhu je, že Liz sebrala odvahu a šla proti očekávání ostatních. Hrdinka nechtěla být matkou, našla si mladšího přítele, ve svých třiceti letech se rozvedla a na ,,stará” kolena jela na pouť, aby našla samu sebe.

Domnívám se, že nemusíte procestovat celý svět, aby jste našli své vlastní já. Věřím, že změny mohou nastat během cestování, ale ten nejdůležitější krok je doma, kdy se vrátíte do svých zajetých kolejí. Je to jak, když se závislí vracejí z léčebny domů. Cítí se dobře a vyléčeni, ale teprve doma s odstupem času zjistí, jak situaci zvládají.

d87cfee2000b951192e65a71543a0e7b

Na závěr…

Jsem velice ráda, že jsem si knihu přečetla. Velmi se mi líbí, jakým způsobem Liz vyřešila své problémy a s jakými zajímavými lidmi se potkala. Knihu mohu doporučit. Četli jste? A jak se vám líbí oproti filmu?

PS: Když je nejhůř, dejte si sklenku vínka, špagety s rajčatovou omáčkou a čerstvou bazalkou, pusťte si song od Eddieho Veddera – The long road a věřte, že vás osud jenom tak zkouší a že bude zase dobře….vlastně ne, bude ještě lépe ;-)♥

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s