Můj restart života aneb nabírám síly na nová dobrodružství

Prvním podzimním dnem mi skončila moje yoga challenge, kterou pořádal km yoga team. Nikdy jsem  jógu aktivně necvičila, ale jelikož jsem se utápěla jen v myšlenkách a nemohla se na nic soustředit, vzala jsem challenge jako první krok ke zklidnění svých myšlenek. Byla jsem taková chodící mrtvola. Nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy se mi sevřel žaludek a já cítila jen tlak, který nedokážu popsat. Nemohla jsem nic. Snažila jsem se zapomenout, ale ten nepříjemný pocit pořád přetrvával ve mně. Týden jen na coca cole a čokoládě. Osm kilo dole, třes v rukou a nehorázná bolest v lýtkách.

,,Duše je místem sama o sobě a dovede nám nebe změnit v peklo a peklo v nebe.” 

Nejhorším byl rezultát u doktora, kdy jsem si řekla, že to opravdu ne a že nemohu tak klesnout. Ponížila jsem se už dost před člověkem, kterého jsem milovala. Snížila svou hodnotu a už dost se natrápila. Moje chyba a tvrdé vykoupení. Sbalila jsem si věci a odjela do Anglie se svou oblíbenou knihou a s tím, že bude lépe. A ono opravdu bylo.

,,Pokus se lehce snášet, to co musí být.”

Vyrovnávala jsem se s věcmi, které nastaly a začala nad tím jinak přemýšlet. Občas mi přijde, že jsem čekala opravdu na Godota. Hodně se toho obrátilo a já pocítila vděk za všechny události, co nastaly. Našla jsem to silnější v sobě a seřadila si své priority a co od života chci. Některé lidi musím nechat odejít, ať to bolí sebevíc. Někteří mi za čas nestojí a pak jsou tu tací, za které se musím více bít a více si jich vážit. Též jsem našla takovou tu ,,svini” v sobě a přemýšlela nad svými chybami. Poslední čeho jsem se potřebovala zbavit, byla naděje… Ta jediná mě držela stále v minulosti, ale i ta se vytratila. A jak málo stačilo? Být upřímný. S něčím už nelze pohnout, aniž byste se snažili sebevíce.

Smiřte se s nevyhnutelným a pokuste se i z takové situace něco vytěžit. 

Někdy musí přijít velká ztráta, která vás zlomí a vy zjistíte, co vlastně dokážete a jak se zachováte v určité situaci. Minulost se nezmění, ale může být ponaučením pro příště.

Nemůžu si přesně vybrat, kolika let se dožiji, ale můžu si sama zvolit, kolik života létům dokáži dát. Nemůžu ovlivnit krásu mé tváře, ale můžu ovlivnit její výraz. Nemám kontrolu nad těžkými okamžiky života, ale můžu si je ulehčit. Nemůžu ovlivnit negativní atmosféru v lidech, ale můžu ovlivnit atmosféru, která panuje v mé mysli. Často jsem se snažila ovlivňovat věci, se kterými nic neudělám a příliš málo se snažím ovlivňovat to, co je v mých silách… můj postoj.

Pořád se něčím zaměstnávat. Člověk s hlavou plnou starostí se musí utápět v činnosti, aby neutonul v zoufalství. 

Všechno je úplně na začátku a ještě necítím ty momentky štěstí a radosti. Ještě chvíli budu potřebovat čas. Vím, na čem můžu pracovat a v čem se zlepšovat a co chci, i když si budu muset chvíli počkat. Naberu síly a všechno postupně bude. Chci poznávat svět. 🙂 Něco musí skončit, aby mohlo něco nového začít.

20170824-DSC_0268

20170906-DSC_0036

A nebýt této zkušenosti… Nejspíš nikdy bych se nedokopala k nějakým změnám a spala bych dál na vavřínech, a jestli tohle má být ten smysl všeho, tak já ho přijímám. Všechno špatné je pro něco dobré.

20170829-DSC_0818

20170824-12.most

2 thoughts on “Můj restart života aneb nabírám síly na nová dobrodružství

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s